Kopačák

Africký pohár národů je jako takový adventní kalendář - pokud jej sledujete, každý den si vyloupnete něco naprosto neočekávaného. I když už si třeba myslíte, že jste viděli vše a nic vás nemůže vyvést z míry, AFCON vám ukáže, jak moc se mýlíte. Možná je škoda, že vyjma sázkovek nebyl vysílán na žádné české stanici. Podívejte se, co vše nabídl letošní ročník.

Oslava Patsona Daky

Akrobatické oslavy gólů jsou na AFCONu časté a na internetu jsou jejich videa obecně velmi populární. Virální se stala i oslava Patsona Daky, zambijského hráče působícího v Leicesteru. Ten se pokusil o přemet poté, co v nastavení vyrovnal proti favorizovanému Mali. Podklouzla mu ruka, málem si zlomil krk a spadl na zem, o chvíli později již ale znovu na nohách slavil se svými spoluhráči.

Krádež míče

Zápas Alžírska proti Rovníkové Guinei je dávno dohrán a hráči už jsou v kabinách. Pořadatelům ale chybí dva míče, se kterými se hrálo. Z krádeže je nakonec osočen jeden z členů realizačního týmu Alžírska. Ten se brání a nařčení odmítá. Když na něj ale vytáhnou záběry z bezpečnostních kamer, nezbývá mu, než míče vrátit. Podívejte se sami, tohle jsou záběry jako ze hřišť našich okresních soutěží - odkaz.

Když hymna hraje špatnému týmu

Africký pohár národů, hráči hrdě reprezentují svoji vlast, je to pro ně vrchol kariéry… proč jsou tedy před zápasem při jejich hymně naprosto bez emocí? Takové myšlenky musely běžet hlavou divákům těsně před výkopem utkání Zimbabwe - Egypt v rámci skupinové fáze turnaje. Zatímco totiž zněla hymna Egypta, kameramani nedopatřením zabírali hráče Zimbabwe, včetně jejich fanoušků… odkaz

Zázračná nosítka

Píše se třetí minuta nastavení a Benin se snaží srovnat těsné vedení Demokratické republiky Kongo, proti které prohrává 1:0. Hráč DR Kongo Samuel Moutoussamy si lehá na hřiště kvůli údajnému zranění, medikové ho proto v zápětí odnáší ze hřiště na nosítkách. Nic zvláštního, že? Jakmile ale překročí postraní čáru, Moutoussamyho najednou polije živá voda, okamžitě se zvedá z nosítek a odbíhá jakoby nic. Hráč pak situaci vysvětlil s úsměvem na tváři v pozápasovém rozhovoru: “Nepotřeboval jsem nosítka, ale rozhodčí mi řekl: ’Jestli na ta nosítka nevlezeš, dám ti žlutou kartu.’ Už jsem jednu měl, takže jsem se nad tím dvakrát nerozmýšlel.“ - odkaz

Král nůžek z Maroka

Kromě bizáru můžeme na AFCONu sledovat i obdivuhodné sportovní výkony. Například marocký útočník Ayoub El Kaabi, který v klubovém fotbale působí v Olympiakosu, se blýskl dvěma parádními góly nůžkami v zápasech s Komorami a Zambií, zejména trefa z prvního zápasu opravdu stojí za shlédnutí. Dvoje nůžky z kopaček El Kaabiho během jednoho turnaje však nejsou úplně náhoda. Dalo by se dokonce říct, že se jedná o charakteristický prvek jeho hry. Za svou kariéru má na kontě celkem 10 gólů nůžkami, což je pro mnohé těžko uvěřitelné číslo. V utkání se Zambií pak El Kaabi přidal ještě jednu trefu navrch a pomohl národnímu týmu Maroka dokráčet až do finále.

Když dva gólmani nestačí

Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, proč s sebou na turnaje vozí týmy tři, nebo až čtyři brankáře, zápas Ugandy s Nigérií by vám důvod ukázal. V poločase musel nejprve nuceně střídat brankář Ugandy Onyango kvůli zranění a nahradil jej Salim Magoola. Ten však po čtvrt hodině na hřišti chytil rukou daleko za hranicí pokutového území Osimhenovu střelu poté, co vybíhal odvrátit nákop za obranu. Rozhodčímu Houngnandandemu nezbývalo než tasit červenou kartu, Magoola se poroučel do sprch a do utkání musel zasáhnout třetí brankář Nafian Alionzi. Ten už naštěstí v rámci zachování nervů lavičky Ugandy utkání úspěšně dohrál. Celé situaci na hrací ploše přihlíželi také slávista Igoh Ogbu a liberecký Aziz Kayondo. - odkaz

Divoké finále

Hned několik kontroverzních situací se semlelo během pár okamžiků za stavu 0:0 na samém sklonku finále AFCONu mezi Senegalem a Marokem. Ve třetí nastavené minutě Senegal vsítí gól, zápas se zdá jako rozhodnutý, rozhodčí ale píská a signalizuje, že před gólem došlo k útočnému faulu. Vzápětí exslávista Diouf stahuje ve vlastním vápně Brahima Díaze k zemi a sudí po přezkumu u VARu ukazuje na penaltový puntík. Díaz si penaltu bere na sebe, ale ani se nedostane k tomu si nachystat míč. Mezi lavičkami i na hřišti se totiž strhne několik hádek a strkanic, poté téměř celý tým Senegalu na protest proti penaltovému rozhodnutí odchází do šaten. Avšak dlouholetá týmová ikona Sadio Mané nejde s týmem, ba naopak, snaží se dostat své spoluhráče zpět do hry.

Utkání je mezitím přerušeno, nakonec se ale reprezentace Senegalu vrací na hřiště a zápas se po čtvrthodině může dohrát. Pro Díaze se teď jedná o životní moment jeho kariéry, nedá se však říct, že by s ním naložil úplně nejšťastněji. Vybral si zakončení panenkou, Edouard Mendy zůstal stát uprostřed branky a bez problémů míč chytil. V prodloužení pak Pape Gueye nádhernou střelou rozhodne utkání ve prospěch Senegalců a Maroko se již na nic nezmůže. Kdo ještě pár minut zpět takové rozuzlení čekal. Mané v pozápasovém rozhovoru vysvětlil, proč chtěl, aby se jeho tým rychle vrátil z kabin: “Rozhodčí může udělat chybu stejně jako my hráči, není tedy fér ho soudit. A hlavně jsem to udělal pro lidi na celém světě, chtěli se dívat na fotbal.”
 

Finále se bohužel neobešlo i bez nesportovních okamžiků, takových, kterých by si divák v TV ani nemusel všimnout. Protože pršelo, brankářská dvojka Senegalu Yevann Diouf nosil ručník svému kolegovi v brance Mendymu. Hráči Maroka ale ručník neustále házeli pryč, a tak Diouf musel ručník celých devadesát minut bránit. Celá situace vyvrcholila tím, když hráč Maroka Ismaël Saibari a podavači míčů dostali instrukce, aby za každou cenu zabránili tomu, aby se osuška ještě někdy dostal k Mendymu. A tak se spolu jako malé děti přetahovali o ručník - odkaz.