(Zdroj obrázku: goal.com)

Blog: Pofergusonovský Manchester United - 2. část

V prvním díle mého blogu o období Manchesteru United po konci legendárního Alexe Fergusona jsem se zaměřil na období před příchodem Mourinha. V tomto díle se již vrhnu na portugalského kouče a v závěru se zamyslím i nad vnímáním klubu fanoušky a nad budoucností Manchesteru United.

Spasitel Mourinho?

José Mourinho, jeden z největších trenérů světa. Od jeho příchodu si asi všichni hodně slibovali, ačkoliv reakce na jeho jmenování byly všelijaké. Já patřil do té skupinky, která Mourinha nechtěla, neměl jsem ho rád, ale uznával jsem ho. Jako fanoušek klubu jsem pochopitelně doufal, že uspěje a konečně navrátí United lesk.

Začátek měl velmi slibný, a překvapil mě i na tiskovkách, kde nepůsobil arogantně. Bylo cítit, že je rád v Manchesteru, že je odhodlaný uspět a být v týmu několik let. Manchester United hrál pěkný fotbal, během sezóny se ale cosi změnilo a přešlo se na Mourinhův charakterističtější defenzivnější přístup. Ačkoliv nejsem fanda parkování autobusu, během jeho úvodní sezóny jsem to dokázal do jisté míry pochopit, přeci jen to byl jeho styl, byl na to zvyklý. Na druhou stranu mě mrzelo, když jsem viděl, že tým má potenciál některé své soupeře přehrávat, do utkání vlítne aktivně, vstřelí gól, ale pak zaleze a doufá, že to nějak ukope. Tímto způsobem vlastně byla vyhrána Evropská liga. Za všechny se mi vybavuje odveta proti Anderlechtu (první zápas 1:1), v níž United po skvělém začátku gólem Mkhitaryana vedli, ale pak se zatáhli a nechali zápas zbytečně dotáhnout do prodloužení, v němž navíc Romero předvedl skvělý zákrok. Ať tak či tak, United cennou trofej vyhráli a spolu s výhrou v Carabao Cupu Mourinho slavil v premiérové sezóně dvě trofeje.


(Zdroj: India Today)

Druhá sezóna začala skvěle. Přišel Lukaku, který se hned chytil, konečně i Pogba odehrál více lepších zápasů po sobě. Tým hrál na poměry Mourinha ofenzivní a koukatelný fotbal, který bych tehdy srovnával s dominantní hrou Manchesteru City. V sedmi ligových zápasech 6x vyhrál, pokaždé s čistým kontem, jedinou ztrátou byla remíza 2:2 na půdě Stoke. Skóre 21:2!!! Pak dle mého zbytečně opatrně přistoupil k zápasu na Anfieldu, kam si očividně přijel pro bod. Od tohoto zápasu se mi jevila taktika zase o něco defenzivnější a časem se potenciál týmu opět začal utápět. Klub skončil na konci ročníku na druhém místě, ale neviděl jsem tam žádný posun a co hůř, žádný herní základ, u kterého bych si řekl, že tým bude růst. Zatímco Guardiola nebo Klopp své mančafty nějaký čas připravovaly a posouvaly až z nich dostali to, co vidíme poslední dvě sezóny, u United jsem to neviděl. Když tým s kvalitními hráči hraje ofenzivní fotbal a své soupeře přehrává, dá se předpokládat, že pokud vydrží, dříve či později výsledky budou. Mourinho není takový fanoušek ofenzivy jako výše zmínění pánové, tak bych chápal, že hra nebude vždy překrásná. Čekal bych však, že o to více bude efektivní, uvidíme propracovanou obranu a alespoň nějaký plán do útoku či snahu o využití ofenzivních hráčů, kterých do týmu přišlo za velké peníze hned několik. Neměl jsem pocit, že by tým byl na tom lépe než před rokem, spíš naopak. Navíc jsem vyjadřoval pochyby o Mourinhově třetí sezóně…

Mourinhův třetí rok…

Pokud sledujete náš Facebook, možná si vzpomenete, že jsem tam vícekrát vyjádřil názor, že Mourinho je na začátku dobrý trenér, ale nedokáže zvládnout krizi. Vzpomeňte na jeho starší angažmá, konkrétně na dvě působení v Chelsea a angažmá v Realu Madrid. Vstoupil do nich velmi dobře, ale nevydržel déle než tři sezóny a mohl si za to většinou sám. Dělal zbytečné chyby a neunášel, že se týmu přestalo dařit a byl kritizován. Hledal problémy všude okolo, nestalo se, že by tým znovu dostal zpět. V posledním angažmá v Chelsea ztratil kabinu a úplně zbytečně si vylil zlost třeba i na oblíbené doktorce Evě Carneiro. Po sezóně, která nebyla lepší než ta první, tak jsem se celkem obával, co přijde v té třetí…

Mourinho nezklamal… Od počátku léta se cítil ublíženě. Začalo to předsezónní přípravou, na níž neměl kvůli MS většinu hráčů (podobně jako plno dalších velkých týmů). Namísto snahy o nalezení dalších možností pro první tým, jsem viděl absolutní nezájem trenéra o výkony a výsledky týmu. Nebylo cítit, že by mladíci měli reálnou šanci se porvat o šanci, nezkoušelo se nic nového, šlo jen o povinnost. Vrcholem byl pro mě zápas v Allianz Areně, kam jsem spolu s přáteli zavítal. Moc jsem se těšil, ale nakonec z celého povedeného výletu byl pro mě právě výkon mého oblíbeného týmu největším zklamáním. Aneb devadesát minut se díváte, jak se jeden z největších klubů světa sotva dostane za půlku a nedokáže vystřelit na branku. Chápu, že se jedná jen o přáteláky, ale s tímto přístupem jsou naprosto zbytečné, tehdy šlo navíc o generálku na sezónu.. K tomu se přidaly problémy s hráči. Na konci druhé sezóny došlo ke kritice Shawa, během léta jsme si mohli přečíst narážky na Martiala, a vlastně celý podzim se řešily možné problémy s Pogbou.


(Zdroj: Sky Sports)

Největší ublíženost však byla znát z přestupového období. Mourinho dostal každý půlrok velké peníze, které mohl nějak využít. V létě asi dostal méně než čekal, i tak si ale mohl dovolit přivést drahého Freda, kterého stejně tolik nevyužíval. Mourinho na tiskovkách působil, jako by ho vedení nepodporovalo a poukazoval na utrácení týmů jako Liverpool či Manchester City s tím, že si United nemohou něco podobného dovolit. Jak pokrytecky to zní od muže, který z Pogby udělal nejdražšího hráče světa, o rok později za pořádný balík koupil Lukakua a vyhodil i plno dalších peněz. Pokud některý trenér potřebuje každé přestupové období obrovské peníze, tak není dobrý trenér, obzvlášť když ty hráče neumí využít a nemá výsledky. Mourinho chtěl hlavně stopera, a ano skvělý stoper by se týmu hodil. Na druhou stranu on sám si už dva stopery do týmu přivedl. Vyrůstal jsem na Fergusonovi, na jeho chytrém nakupování posil, nikdy jsem nebyl zastáncem kupování hráčů jen proto, že na ně jsou peníze. Klopp s Guardiolou do svých týmů přivedli hráče, které uměli využít. Liverpool udělal z Alissona nejdražšího brankáře a z van Dijka nejdražšího obránce, o smyslu obou přestupů tu však psát nejspíš nemusím. A kolik dražších hráčů špatně využil Guardiola? A teď se zamysleme, co s nejdražšími hráči dělal Mourinho… Vylévání si srdíčka nedělalo dobrotu. Pokud za tolik peněz a s tolika příchody hráčů stále nedokázal tým výrazně posunout, tak je na vině jen a pouze on…

Pojďme konečně do sezóny. United ji oproti minulým rokům nezačali tak dobře, k čemuž rozhodně napomohla jak špatná příprava, tak další problémy portugalského kouče, který na mě mnohdy působil odevzdaně. Postupem času si proti sobě poštval téměř všechny fanoušky, k čemuž krom špatné hry pomohly hlavně jeho vyjádření na tiskovkách. Nedělám si iluze o tom, že se něco říká na tiskovkách a něco jiného pak hráčům, Mourinho zrovna na tohle je expert. Když ale vyjadřuje spokojenost s hrou v zápasech, v němž se jeho tým bránil proti týmům z druhé poloviny tabulky, De Gea předvedl několik zákroků a počet střel na soupeřovu bránu by bylo možné spočítat na prstech jedné ruky, a v dalších zápasech nedochází k herní změně, je otázkou, zda jeho pohled na herní projev není hodně pokřivený. Největší rozdíl byl pak vidět v zápasech s nejlepšími týmy. Manchester City se svou aktivní a organizovanou ofenzivní hrou dělal ze svého soupeře partu nesehraných kluků, kteří budou rádi za bod. V posledním zápase proti Liverpoolu, po němž Mourinho skončil na lavičce, byl ten rozdíl snad ještě větší, United se na víc než na gól po chybě Alissona nezmohli. Odvolání Mourinha bylo logické, tým neměl výsledky, hrál otřesný fotbal, který vlastně ještě bránil a vztahy v klubu také dle všeho nebyly nejlepší.

Mourinho a hráči

Když přivedete za takový balík posily jako Pogba, Lukaku nebo Sánchez (dobře, ten přišel výměnou, ale pobírá obrovský plat), nemůžete hrát defenzivně, jinak zabíjíte jejich potenciál. Jsou to všechno skvělí hráči, kteří by v ofenzivním běhavém týmu mohli excelovat, teď však právě na ně asi míří největší kritika. O Pogbovi si myslím své, i když to ale očividně nemá v hlavě srovnané a jeho koncentrace čistě na fotbal není tak velká, je to stále hráč, který ke své hře potřebuje nějaký prostor a hlavně taktickou volnost. Alexis je kvalitativně jeden z nejlepších hráčů Premier League, v Arsenalu to dlouhodobě dokazoval. V prvních jeho zápasech však bylo znát, jak na tom United jsou příšerně s pohybem a přechodem do útoku. Zatímco v Arsenalu když dostal míč, tak měl kolem sebe hráče do kombinace, případně na nějakou nahrávku, v Manchesteru měl většinou nejbližší spoluhráče daleko a na útočné polovině jich bylo zoufale málo. Často mu tak nezbylo nic jiného, než se pokoušet o individuální řešení, ve kterém se buď sám utápěl, nebo byl soupeřovými obránci přečíslen. Něco takového sebedůvěře nepomůže a po pár špatných zápasech bylo znát, že se Alexis v tomto stylu trápí. A trápí se momentálně i Lukaku. Neříkám, že není na vině, občas hlavně jeho první dotek není dobrý, na druhou stranu mnohdy je na něj nákop a jeho úkolem je pobít se s přesilou aniž by kolem sebe měl někoho, komu by míč mohl sklepnout nebo s kým by si mohl pomoct. Jak se má takový hráč dlouhodobě udržet v herní pohodě a předvádět skvělé výkony? I když jsou momentálně tito hráči hodně kritizovaní, dle mého názoru se stále jedná o potenciálně jedny z nejlepších na svém postu. Všichni však potřebují trenéra, který bude chtít hrát ofenzivně a dokáže využít jejich nejsilnější stránky.


(Zdroj: World News)

Ze zbylých hráčů bych ještě chtěl krátce zmínit zvláštní zacházení s Martialem a Herrerou. Ano, zase Herrera… Věděli jste, že tento záložník byl v Mourinhově premiérovém ročníku zvolen jako nejlepší hráč United v sezóně? Po konci Alexe Fergusona pokaždé až na tuto výjimku získal ocenění De Gea a zaslouženě. Běhavý Španěl byl v mnohých zápasech důležitou postavou, Mourinho jej často chválil. Přesto v další sezóně Herrera byl posazen, k čemuž napomohl i příchod Matiće. A ano, příchod defenzivního záložníka dával smysl, Matić byla jedna z nejlepších možností a Herrera je primárně přeci jen trochu jiná pozice, ale proč Mourinho tak náhle posadil nejlepšího hráče předešlého ročníku? Aby hrával tápající Pogba či Fellaini? Zatímco Herrera většinou vysedával, hodně hrával Martial, který chytil formu a i v týmově horších zápasech kolikrát dokázal něco vymyslet. Pak ale v lednu na jeho místo přišel Alexis Sánchez, který i když se hodně trápil, tak hrával takřka pořád, ve formě hrající Martial se musel spokojit s jinou pozicí nebo s lavičkou. Trochu mi to připomínalo chování jako ve hře FIFA. Herrera s Martialem mohli hrát skvěle, ale přišli hráči s lepším hodnocením, v týmu byli potenciálně lepší hráči, a tak měli smůlu. Příchody Matiće i Sáncheze dávaly nějaký smysl, ale zároveň měly velký vliv na herní vytížení jiných hráčů, kteří na hru týmu měli v minulých měsíc obrovský vliv. Když se pak některý hráč trápí, měl by být posazen. Stejně jako mi nedávalo smysl trápit Depaye, bylo v téhle konkurenci hloupostí nechávat hrát stále Alexise, Pogbu nebo teď Lukakua, kteří se herně hodně trápí. A v této sezóně se poslední zápasy trápil i Matić, na němž je znát únava, i tak ale nechybí prakticky v žádné základní sestavě.

Abych Mourinha jen nehanil. Pár věcí se mu povedlo. Dle mého názoru přivedl velmi kvalitní hráče, kteří by třeba už v nejbližší budoucnosti mohli být schopni znovu ukázat své kvality. Velmi bych pak ocenil, že poměrně brzy pochopil, že týmu dostatečně nepomáhá kapitán Wayne Rooney, kterého už Ferguson v závěru poslední sezóny posadil na lavičku nebo zkoušel v záloze, už tehdy šel Rooney výkonnostně dolů, přesto na něm Moyes i Van Gaal až moc stavěli.

Současný Mancheter United? Tým, který bych jinak nejspíš nesnášel…

Když se zamyslím nad tím, jak se Manchester United za poslední roky změnil, tak je mi z toho smutno. Byl jsem hrdý na to, jak si klub chytře počíná na přestupovém trhu a odsuzoval jsem přehnané utrácení PSG či třeba Manchesteru City. Když s tím začali i v červené části Manchesteru, pochopil jsem to, změny byly potřeba. Časem ale změn bylo tolik, posily byly přeplacené, ale hlavně většinou s nimi bylo zacházeno špatně… Když bych neměl ke klubu vztah, Manchester United bych odsuzoval podobně jako zmíněné PSG či Manchester City. Když bych k tomu přidal dlouhodobě nekoukatelnou hru a nesympatické trenéry Van Gaala a Mourinha, dost možná by právě můj oblíbený tým byl týmem, který bych nesnášel. Je mi smutno z toho, kam až se tento klub dostal, jak zahodil své tradice, jak prakticky ztratil vše, čím si mě i plno dalších fanoušků kdysi získal.

Zmínit musím i můj přístup k zápasům. Kdysi jsem chtěl vidět co nejvíce zápasů, poslední měsíce jsem tuto potřebu neměl a když jsem nějaký zápas neviděl, mnohdy po zhlédnutí sestřihu a přečtení názorů fanoušků jsem ani nelitoval. Nejen na sobě jsem cítil odlišný přístup ke koncům zápasů. Zatímco kdysi závěry patřily k nejsilnějším pasážím Manchesteru United a i v 85. minutě za stavu 0:1 pro soupeře jsem věřil, že z toho minimálně bod bude, nebo že hráči si do závěrečného hvizdu vytvoří alespoň pár šancí, teď tomu tak nebylo. Místo toho měli problém dostat se na delší čas na soupeřovu polovinu a vypracovat si pozici k alespoň trochu nebezpečnější střele.

Zamýšlel jsem se i nad tím, jak poslední roky mohou ovlivnit globální pohled na klub. Mladí fanoušci si většinou oblíbí nějaký klub na základě pohledné ofenzivní hry či skvělých hráčů. Hra Manchesteru United již dlouhodobě patří z evropských velkoklubů k těm nejhorším a jelikož ofenzivním hráčům moc nesvědčí, tak by se daly vyzdvihnout asi jen výkony brankáře. De Gea sice některými fanoušky, kteří tolik nesledují Premier League není doceněn, k čemuž napomohlo i neúspěšné Mistrovství světa, ale věřte, že bez jeho mnohdy zázračných výkonů by na tom klub byl ještě hůř.

Solskjaer, Pochettino, budoucnost?

Během tohoto týdne bylo odhaleno jméno kouče, který tým povede do konce sezóny. Na lavičku usedne bývalý dlouholetý hráč United a velký oblíbenec fanoušků Ole Gunnar Solskjaer. Upřímně mám z této volby obrovskou radost. Sám jsem jej kdysi řadil mezi mé nejoblíbenější hráče, navíc jsem si už delší dobu přál, aby se otěží ujal někdo, kdo zná klub, má k němu velkou vazbu a za kým budou od samého počátku stát téměř všichni fanoušci a oproti Giggsovi má větší trenérské zkušenosti. Solskjaera nečeká lehká práce, má tým plný hvězd, které své kvality neumí prodat. První tiskové konference ve mně však budí naději, že u postranní čáry bude stát někdo, kdo bude chtít fanoušky bavit a bude chtít využít ofenzivní potenciál hráčů. Nechci soudit podle prvních slov a první nominace na zápas, ale zdá se, že pod Solskjaerem by se alespoň na střídačku prvního týmu mohlo podívat i více hráčů z akademie. Jaký by to byl pěkný rozdíl! :)

Za zmínku rozhodně stojí i návrat Mika Phelana, který bude Solskjaerovi pomáhat. Právě Phelan byl asistentem Fergusona v závěrečné fázi jeho trenérské kariéry. Jeho návrat do týmu mi dodává optimismus a myslím, že není moc dalších lidí, kteří by na tuhle pozici byli vhodnější.


(Zdroj: Evening Standard)

Je tu ale otázka, jak moc se se Solskjaerem počítá. Smlouvu má do konce roku, hodně živě se mluví o tom, že v létě bude chtít vedení získal Pochettina. Pochettino je fantastický kouč, jeho práce v Tottenhamu se mi hodně líbí, celý tým na mě působí sympaticky, počíná si chytře na přestupovém trhu, hraje dobrý fotbal… Pochettino je mi stylem vedení ze současných špičkových trenérů nejbližší tomu, co bych rád viděl v Manchesteru United. Každopádně jeho práce na severu Londýna se mi líbí natolik, že by mě asi i trochu mrzelo, kdyby odešel.

Nejspíš vše záleží na tom, jak se klub pod dočasným koučem zvedne. Moc bych si přál, aby se to Olemu povedlo, aby znovu dokázal fanouškům vrátit radost do tváří. Pak by bylo reálné jej vidět na lavičce United i v další sezóně. A pokud to nepůjde a vedení se bude poohlížet po někom jiném, Pochettino by byl z těch zkušenějších trenérů asi tou nejlepší volbou. Budu Solskjaerovi hodně fandit, poprvé po delší době se na zápas s menším týmem jako Cardiff hrozně těším.

 

Tak to by bylo vše. Jedná se o můj názor, snažil jsem se popsat, jak jsem poslední roky vnímal z pozice fanouška Manchesteru United. Jak jste to viděli vy? :)


Jak se vám článek líbil?

Průměr:

71.7%




NovějšíFotbalové toulky s Michalem: Výjezd na AS Řím
StaršíBlog: Pofergusonovský Manchester United - 1. část